Test sebevědomí: jak se na sebe díváš?
Jak snadno uznáváš vlastní hodnotu a dobré vlastnosti? Deset výroků zkoumá celkový pohled na sebe. Výsledek vysvětlí odpovědi bez nálepkování.
Škála popisuje postoj k sobě a není diagnózou.

Co získáš
Zpráva se otevře hned po testu a můžeš si ji uložit do profilu
- Skóre od 0 do 30Jeden součet deseti výroků a tvoje místo na celé škále. Jde o sebehodnocení, nikoli procentuální vyjádření tvé hodnoty.
- Vysvětlení bez nálepekCo mohou odpovědi naznačit, co nezjistí a proč hranice pásma nemá rozhodovat o tom, jak se na sebe díváš.
- Tvoje odpovědi v souvislostechBližší pohled na několik výroků a podněty k zamyšlení. Jednotlivé odpovědi nepředstavují samostatně ověřené dílčí škály.
- Praktické další krokyPříklady z práce, vztahů a běžných nezdarů. Malé kroky k vyzkoušení a otázky, ke kterým se můžeš vrátit.
Jedno skóre, jasnější pohled
- Nižší pásmo sebehodnocení0-14
- Několik odpovědí směřuje k negativnímu posuzování sebe. Prohlédni si výroky, které vystihovaly tvou zkušenost, a nedělej ze skóre nálepku.
- Střední pásmo sebehodnocení15-24
- Odpovědi spojují pozitivní a kritický pohled na sebe. Stejný součet může vzniknout různými způsoby, proto záleží na konkrétních výrocích.
- Vyšší pásmo sebehodnocení25-30
- Převažuje pozitivní celkový pohled na sebe. Škála neříká, zda je stálý v čase nebo zda odpovídá skutečným schopnostem.
Jak test probíhá
- 1Deset výroků o soběU každého výroku vyber jednu ze čtyř možností souhlasu. Vycházej ze svého celkového vztahu k sobě, ne z představy žádoucí odpovědi.
- 2Součet od 0 do 30Každá odpověď přidá 0 až 3 body. Pět záporně formulovaných výroků se skóruje obráceně. Více bodů tak vždy znamená pozitivnější vztah k sobě.
- 3Vysvětlení hned po vyplněníPo poslední odpovědi se zobrazí skóre a celý rozbor. Výsledek můžeš uložit do účtu nebo stáhnout jako obrázek. Sdílení je dobrovolné.
Možnosti odpovědí
- 1Rozhodně nesouhlasím
- 2Nesouhlasím
- 3Souhlasím
- 4Rozhodně souhlasím
Metoda
Odkud test pochází a jak se počítá výsledek
- Co měří
- Rosenbergova škála měří celkové sebehodnocení deseti výroky, z nichž pět je skórováno obráceně. Popisuje postoj k sobě, ne schopnosti či lidskou hodnotu. Anglické výroky vycházejí z volně dostupného originálu. Prisamor poskytuje vlastní překlady a vysvětlení.Morris Rosenberg vytvořil škálu v roce 1965 pro měření celkového sebehodnocení: obecně pozitivního či negativního postoje k sobě. Výsledkem je jeden součet, nikoli dílčí skóre vzhledu, práce, sebedůvěry nebo vztahů.
- Jak se vyhodnocuje
- Škála obsahuje deset výroků se čtyřmi možnostmi od rozhodného nesouhlasu po rozhodný souhlas. Výroky 1, 2, 4, 6 a 7 získávají v tomto pořadí 0, 1, 2 nebo 3 body; výroky 3, 5, 8, 9 a 10 naopak 3, 2, 1 nebo 0 bodů. Součet je 0-30. Web používá pásma 0-14, 15-24 a 25-30 pouze pro volbu vysvětlení, nikoli k diagnóze nebo porovnání s populací.
- Reliabilita
- 10 výroků se čtyřmi stupni souhlasu
- Pět přímých a pět obráceně skórovaných výroků; součet 0-30
- Překlady a vysvětlující pásma tohoto webu nejsou samostatně validované
- Omezení
- Anglické výroky odpovídají původní Rosenbergově škále, která je volně použitelná. Další jazyky jsou vlastní lokalizace Prisamor bez samostatného ověření. Pásma jsou redakční volbou, ne univerzálními oficiálními hranicemi. Test neurčuje přiměřenost ani stálost sebehodnocení, narcismus nebo příčiny sebekritiky.
- Zdroje
- Rosenberg, M. (1965). Society and the Adolescent Self-Image. Princeton University Press. DOI 10.1515/9781400876136
Pro koho se hodí
- Dospělí se zájmem o celkový vztah k sobě
- Lidé hledající konkrétní začátek rozhovoru o sebekritice
Praktický přínos
- Zjistíš, které konkrétní odpovědi byly podpůrné nebo obtížné
- Vybereš malý krok k vyzkoušení bez vydávání skóre za diagnózu
Test sebevědomí: 10 otázek podle Rosenberga
Co ti test sebevědomí může říct
Sebehodnocení je celkový pohled na sebe. Můžeš dobře zvládat určitý úkol a přitom obtížně uznávat vlastní hodnotu. Také můžeš mít pozitivní vztah k sobě a některá dovednost ti nejde. Dotazník tyto otázky odděluje a dává jedno skóre celkového sebehodnocení.
Nižší a vyšší skóre
Více bodů znamená pozitivnější pohled v odpovědích, nikoli vyšší hodnotu než ostatní. Méně bodů vybízí ke zkoumání sebekritických odpovědí, nejde o rozsudek nad vlastnostmi. Neexistují univerzální hranice pro nízké a vysoké skóre. Tři pásma na webu slouží jen k výběru vysvětlujícího textu.
Proměň výsledek v užitečnou otázku
Po součtu se vrať k výroku, který tě zaujal. Jaká situace se při něm vybavila? Jde ji popsat bez hodnocení celé osoby? Rozbor nabízí běžné příklady a praktické otázky. Výsledek si můžeš nechat pro sebe, uložit do účtu nebo dobrovolně sdílet kartu se skóre.
Nejde o diagnózu
Rosenbergova škála popisuje celkový postoj k sobě, jak se ukazuje v odpovědích. Neodhaluje depresi, úzkost ani jiné potíže a nenahrazuje konzultaci. Pokud pochybnosti o sobě dlouho brzdí práci, studium nebo vztahy, je dobré probrat to s psychologem nebo psychoterapeutem.
Časté dotazy
Co tento test sebevědomí měří?
Rosenbergova škála měří celkový vztah k sobě: nakolik se obecně hodnotíš pozitivně či negativně. Nezkouší inteligenci, talent ani jistotu ve společnosti a neměří tvou skutečnou lidskou hodnotu.
Znamená nižší skóre nízké sebevědomí?
Znamená, že více těchto odpovědí směřuje k negativnímu pohledu na sebe. Web označuje 0-14 jako nižší pásmo, ale neexistuje univerzální hranice oddělující lidi s problémem a bez něj. Podívej se na konkrétní odpovědi i běžný život.
Odhalí test přehnané sebevědomí?
Ne. Vyšší skóre vyjadřuje pozitivnější celkový pohled na sebe v tomto dotazníku. Neurčuje, zda je tento pohled realistický, stálý, narcistický nebo přehnaný. Ani maximální skóre nic z toho nedokazuje.
Může se moje sebehodnocení změnit a mohu test zopakovat?
Výsledek není trvalá nálepka. Můžeš zkoušet praktické podněty a sledovat vlastní zkušenost. Při dalším vyplnění vezmi v úvahu okolnosti, nejen číslo. Malá změna skóre sama nedokazuje zlepšení ani zhoršení.
Jak se sebehodnocení liší od soucitu se sebou?
Sebehodnocení je celkový pohled na vlastní osobu. Soucit se sebou se týká toho, jak se k sobě chováš v těžkých chvílích. Mohou spolu souviset, ale jde o různé pojmy. Tento test nenahrazuje dotazník soucitu se sebou.
Je výsledkem psychologická diagnóza?
Ne. Jde o informativní dotazník založený na vlastním hodnocení. Skóre nestanoví diagnózu ani potřebu pomoci. Pokud tě sebekritika dlouhodobě omezuje v životě, můžeš ji probrat s kvalifikovaným odborníkem bez ohledu na součet.